mahá kumbha mélá 2001
 

domů mýtus historie fakta daršan bhadžany články nástěnka adresář                                                                     

Veliký světec Durvása jednou proklel krále bohů Indru i s celým jeho královstvím ke zkáze. Na Zemi ustala zbožnost, přestaly se konat oběti a všechny tři světy byly zbaveny veškeré energie. Nepřátelé bohů (přestože jejich vlastní bratři), démoni asurové, pak zaútočili na bohy, přemohli je a vyhnali z nebe. Bohové hledali útočiště u ochránce, udržovatele a Pána světa Višnua. Smiloval se nad nimi a poradil jim, aby naházeli do Mléčného oceánu všechny druhy léčivých bylin, vzali horu Mandara jako kvedlačku a krále hadů Vásukiho jako lano a stloukáním moře získali nektar nesmrtelnosti.milostivý Šiva Nílkanth Mahádév Oni sami že však na to nestačí, budou muset požádat o pomoc asury. Bohové přiměli démony ke spolupráci slibem spravedlivého podílu. Společně naházeli různé druhy léčivých bylin do Mléčného oceánu a začali stloukat. Pán Višnu pak přijal podobu obrovské želvy a svým krunýřem podpíral horu Mandara. Stloukání trvalo celých tisíc let. Z moře však nejprve namísto nektaru vystoupil smrtelný jed. Aby mohli pokračovat, nešlo jed jen někam odstavit, někdo ho musel vypít. Ale kdo? Situaci zachránil milostivý Šiva Mahádéva. Nabral přesilný jed do dlaní a klidně jej vypil. Zmodral mu od toho smrtelného nápoje krk a od té doby je jedním z jeho jmen Nílkanth Mahádév - Modrokrký Velký Bůh. Když se potom všichni společně znovu pustili do stloukání, začaly se objevovat již mnohem lepší věci - kráva hojnosti Surabhí, bohyně vína Váruní, přání plnící strom Kalpataru, nebeské víly apsarasy, nebeský kůň Uččaihšravas, božský architekt Višvakarma, nádherný klenot Kaustubha a Bohyně štěstí Šrí. Zářila krásou a všechny velmi okouzlovala. Velicí světci pěli oslavné hymny a Šrí Lakšmí se před zraky všech vrhla na hruď svého manžela svrchovaného Pána světa Višnua - Náráyana. nakonec z moře vyvstal božský lékař Dhanvantari ... Nakonec z moře vyvstal božský lékař Dhanvantari a v rukou nesl nádobu plnou Amritu - nektaru nesmrtelnosti. Bohové v čele s Indrovým synem Džayantem se hrnce ihned zmocnili a dali se na útěk. Démoni je samozřejmě pronásledovali. Propukla hrozná bitva, trvající celých 12 božských dní, tedy 12 pozemských let. Tradice říká, že na čtyřech místech, kde se bohové během svého útěku zastavili, ukáplo z hrnce několik kapek nektaru nesmrtelnosti. Těmito posvěcenými místy jsou Prayág, Haridvár, Udžain a Násik. Démonům se nakonec podařilo v bitvě hrnec získat a bohům hrozila naprostá zkáza. Pán Višnu na sebe však přijal podobu překrásné ženy Móhiní múrti. Když démoni spatřili její útlé boky, pevná ňadra a krásný úsměv, hrnec s nektarem je okamžitě přestal zajímat. Krasavice ho vzala a dala ho nazpět bohům. Ti už na nic nečekali a rychle nektar vypili. Znovu nabyli ztracené síly, snadno přemohli asury, zahnali je do podsvětí a na světě načas znovu zavládla zbožnost. Na oněch posvátných místech se od těch dob, vždy když stojí Slunce, Měsíc a Jupiter ve stejné konstelaci jako za oné veliké bitvy, koná Mahá Kumbha mélá, a vždy znovu a znovu je ve vzduchu cítit Amrit, nektar nesmrtelnosti ... jen zhluboka a pozorně dýchejte.

 

domů mýtus historie fakta daršan bhadžany články nástěnka adresář                                                                     

 

 

 
(c) Kumbhamela, 2000-2001. Nekomerční šíření se povoluje a doporučuje.